Statický versus dynamický strečink

Kolem strečinku panuje celá řada sporů. Někdo přísahá na statický strečink před každým tréninkem. Nové vědecké objevy však ukazují, že je naopak před fyzickou aktivitou statický strečink nevhodný a měli bychom ho naopak zařadit až po samotném cvičení. Místo toho většina trenérů před pohybem (ať už jde o běh, silový trénink či jakákoliv další aktivita), doporučuje strečink dynamický. Dnes se tedy podíváme na rozdíl mezi oběma varianty protahování a řekneme si, jak kterou zařadit.

Dynamický strečink je skvělou rozcvičkou nejen pro běžce

V minulosti přísahali nejen běžci na tzv. statický strečink – protahování těla v hraničních pozicích při co nejdelší výdrži v těchto polohách. Dnes však trenéři společně s fyzioterapeuty dospěli k závěru, že statický strečink před samotnou fyzickou aktivitou může spíše uškodit než naopak.

To však neznamená, že bychom se před naší sportovní aktivitou neměli zahřát a protáhnout. Místo statického strečinku je však mnohem vhodnější zařadit strečink dynamický. Ten se nesoustředí tolik na protažení svalů, jako spíše na jejich zahřátí.

Při dynamickém strečinku je tělo v neustálém pohybu. Má tak skvělý vliv na spoustu faktorů, které nám při samotném tréninku pomohou k lepším výsledkům.

Co všechno dynamický strečink ovlivní?

• Dynamický trénink zvýší tělesnou teplotu před sportem.
• Má pozitivní vliv na výdrž a vytrvalost.
• Díky dynamickému strečinku se nám lépe prokrví svaly.
• Zvyšuje aktivitu svalů.
• Zlepšuje celkovou koordinaci těla.

Při dynamickém tréninku bychom se měli lehce zapotit, a hlavně zůstávat v neustálém pohybu. Důležité je také postupovat od lehčích cviků k těm náročnějším. Dynamický strečink před během či jakýmkoliv jiným tréninkem by tak mohl vypadat třeba následovně.

V první fázi se protáhneme, takže:

• Kroužíme hlavou, zápěstím, lokty, rameny.
• Dále si krouživým pohybem rozpohybujeme kotníky, koleny, kyčlemi (vzpomeňte si třeba na sambu a trochu to rozjeďte, nebojte, nikdo se vám smát nebude!).

A pak se trochu zapotíme, vhodné jsou například:

• Dřepy, výpady, „západy“…
• Dalším krokem mohou být tzv. zvířátka (vizte video). Mají mnoho variant a jedná se o, na první pohled komickou, ale velmi efektivní dynamickou rozcvičku.

A nakonec se zapotíme a zadýcháme ještě trochu víc. Na to je ideální:

• Skákání panáka (pozor na dobré provedení, tělo nemá být zcela uvolněné, ale naopak lehce v tenzi).
• Běh do stran, po patách.
• Pár angličáků…

Až si tuto rutinu projdete (samozřejmě ji můžete upravovat podle vlastních potřeb), můžete se konečně pustit do samotného cvičení. Poté vás však čeká ještě statický strečink.

Statický strečink a uvolnění svalů po tréninku

Po jakémkoliv cvičení je nutné svaly zase uvolnit a protáhnout, a právě k tomu je vhodný statický strečink. Hodí se však nejen po sportu, ale také například po vaně či sauně. Zkrátka kdykoliv se vaše svaly pořádně zahřejí.

Při statickém strečinku dochází v první fázi k odpočinku, v druhé pak ke zvýšení mobility.
Základem statického strečinku je výdrž v té nejkrajnější poloze cviku alespoň po dobu dvaceti vteřin.